Rozjezd Atari byl mimořádný. V prvním roce činnosti (1972) měla Atari objednávky na několik stovek videoautomatů se hrou Pong a o rok později již na více než 8500! Poptávka sílila a na výrobních linkách byly zavedeny i šestnáctihodinové pracovní směny. Bylo nutno přibírat stále nové a nové zaměstnance. Protože nebylo k montáži nutné speciální vzdělání, přijímal se prakticky kdokoliv, kdo měl o práci zájem: lidé z ulice, místní hippies či motorkáři - a prakticky všichni, koho poslal pracovní úřad. Atari, tato malá firma z Kalifornie, která začínala v roce 1972 s pouhými dvěma zaměstnanci, měla počátkem roku 1973 zaměstnanců osmdesát. Nikdo nemohl tušit, že na vrcholu své slávy na počátku osmdesátých let bude Atari zaměstnávat celosvětově přes 10 tisíc lidí...
Mimo jiné, byl jedním z první stovky zaměstnanců Atari i pan Steve Jobs - později, spolu se Steve Wozniakem, znám též jako konstruktér počítačů Apple a 1. dubna 1976 zakladatel firmy Apple Computer. Steve Jobs nastoupil k Atari v roce 1974 a to poté, co předčasně ukončil studia na vysoké škole. K těmto dvěma lidem se váže u Atari tato zajímavá historka:
Steve Jobs byl zvláštní chlapík, tehdy sociálně méně chápavý a vegetarián se ztřeštěnými nápady, kterému nebylo proti mysli podrazit ani svého nejlepšího přítele. Pro Atari tehdy vymyslel videohru Breakout (ze které později vznikl i dodnes známý a populární Arkanoid). Naše historka se týká právě této hry: Jednou na jaře roku 1976 Bushnell pověřil Jobse vylepšením jedné videohry a nabídnul mu, že za každý ušetřený integrovaný obvod obdrží odměnu 100 dolarů. Jobs tedy nelenil a požádal o výpomoc svého šikovného přítele Steve Wozniaka (ten tehdy pracoval u Hawlett-Packard) a slíbil se s ním také rozdělit o odměnu. Za úspěšné a včasné splnění úkolu, ušetřili 50 integrovaných obvodů z 80-ti, pak dostal Jobs od Bushnella 5000 USD. Jobs celou odměnu vybral a Wozniakovi (který měl hlavní podíl na úspěšném dokončení) oznámil, že dostali celkem 700 dolarů a dal mu "spravedlivou půlku" - 350 dolarů! Zbytek si ponechal... Trvalo několik let, než se Wozniak dozvěděl celou pravdu - a je třeba konstatovat, že to jen uspíšilo jeho odchod od Apple. (Mimochodem, Steve Jobs zůstal u Apple dodnes, a je to prosperující firma.)
Atari vůbec pěstovala zvláštní druh firemní kultury, jenž ani tehdy nebyla (a dnes už vůbec) zcela obvyklá. Jistě k tomu přispělo i věkové složení lidí ve firmě - zaměstnanci, a to včetně vedení, nebyli totiž příliš staří. Platilo tam pravidlo: "Pracovat chytře - ne tvrdě!" Atmosféra ve firmě byla všeobecně velmi uvolněná. Projevovalo se to třeba tak, že v pátek si zaměstnanci pořádali pravidelné pivní párty a mohli hrát zadarmo i své oblíbené hry. Management a inženýři firmy měli obvykle dvou až třídenní výjezdní diskusní zasedání, kdy se záležitosti firmy projednávaly ve vířivé lázni, uprostřed marihuanového kouře a v obklopení alkoholem. Pověstné byly také časté divoké večírky v Atari poradním středisku v Grass Valley. Další neobvyklostí bylo, že se vedení firmy Atari při styku se svými obchodními partnery, často k jejich velkým rozpakům, běžně objevovalo v tričkách, džínách a teniskách (což bylo jejich běžné oblečení) - a všeobecně se v tomto směru chovalo dosti ležérně. K tomuto se váže i tato roztomilá historka:
Jednou přišlo navštívit novou továrnu v Los Gatos deset lidí z obchodní společnosti Sears. Vedení Atari je přijalo tak, jak bylo zvyklé - tedy v džínách a teniskách. Návštěva, pochopitelně v "kvádrech", tím byla poněkud konsternována a to ještě více poté, co spatřila Bushnella a jeho kolegy, jak se vozí v prázdných bednách po transportéru výrobní linky. Vedení Atari si jejich rozpaků pochopitelně všimlo, a jelikož mělo zájem na dobrém vztahu, tak se na večeři raději převléklo do formálních obleků. Když se večer znovu se zástupci Sears setkali, zjistili, že si role vyměnili - návštěva, aby neurazila, se na večeři převlékla do neformálních riflí...
Běžně se ve výrobních halách, vývojových dílnách a kancelářích kouřila marihuana a výroba vypadala jako permanentní hippie párty - budovy byly údajně načpělé marihuanou tak, že se obrazně mohl člověk "zkouřit" už jen tím, že jimi procházel. Když byl u Atari vyvinut zvláštní přístroj Video Music (viz. kap. 7) a prototyp byl následně předveden zástupcům nám již známým Sears, byli jeho konstruktéři dotázáni, co to vlastně kouřili, že vymysleli tak divnou věc. Jeden z techniků nelenil, sáhl do kapsy, zapálil si a názorně to překvapeným hostům ukázal...
I když se to snažil Bushnell omezit, bylo kouření marihuany problémem firmy dokonce ještě v roce 1977. Ne všichni však byli u Atari spokojeni. Někteří zaměstnanci (zřejmě rozmrzeni nízkým platem) kradli součástky a prodávali je konkurenci. Bushnell jich proto musel pro výstrahu část vyhodit...